Název

Chorvatsko - Dubrovník-Staré město - červenec 2012

Popis

Dubrovník se 43 000 obyvateli je největším a nejznámějším jihodalmatským městem, a může se klidně dodat, že i nejkrásnějším: např. anglický spisovatel G. B. Shaw ho nazval rájem na zemi. Město leží v zeměpisné šířce, odpovídající zhruba poloze Říma či Barcelony, na jih od 412 m vysoké hory Srđ. Okolní vysoká pohoří kolem něj vytvářejí věnec, chránící před studenými větry, a proto je zdejší podnebí mírné, středomořské. Během roku tu svítí slunce více než 250 dnů.
Historii města lze nalézt na internetu, tak uvádím, co mě zaujalo z památek.
Roku 1979 bylo organizací UNESCO zařazeno do celosvětového seznamu památek kulturního dědictví.
Ze starého města obehnaného mohutnými hradbami je vyloučen automobilový provoz a tak patří mezi největší pěší zóny v Evropě.
Od slovanského výrazu dubrava, dubový les, bylo odvozeno dnešní jméno města.
Obyvatelé Dubrovníka byli různého původu – předkové některých z nich pocházeli z Itálie, jiní byli slovanského původu, žili tu i Řekové a Židé. Jedno ale měli společné: úřední řečí v Dubrovníku, a to po celou dobu existence republiky, byla latina.
Již v roce 1413 byl ve městě zbořen poslední dřevěný dům, od té doby se tu stavělo jen z kamene.
V klášteře klarisek, který se přimyká k hradbám, vznikl v 15. století jeden z prvních nalezinců v Evropě – takový babybox současnosti.
Františkánský klášter má uvnitř krásnou rajskou zahradu a taky zde byla mnichy v roce 1317 zřízena lékárna – jde o nejstarší bez přerušení provozovanou lékárnu v Evropě.
Ve městě byl vždy nedostatek stavebních míst, takže se zde stavěla úzká a vysoká obydlí. Typický dubrovnický dům má prý několik poschodí a v každém dvě místnosti. Kuchyň a záchod byly vždy v posledním patře, a to z ryze praktického důvodu. Všechny vůně, ale také pachy stoupají vzhůru a vše je následně cítit v celém domě.
Ještě bych se zmínila o židovském ghettu a první synagoze na Balkánském poloostrově (a prý druhé nejstarší synagoze Evropy), zajímavé jsou také místní doky a několik pevností se zdmi tlustými až 11 metrů.
Při další návštěvě bych si pořádně přečetla průvodce? a navštívila : františkánský klášter (ambit), hradby, široké barokní Jezuitské schody
Trasa: http://www.wandermap.net/route/1987841#lat=42.642410056863&lng=18.1081&zoom=16&maptype=ts_terrain
Zdroj: FEHÉR, György. Chorvatsko: jižní Dalmácie. Praha: Kartografie, 2003.; PODHORSKÝ, Marek. Chorvatské pobřeží. Praha : freytag & berndt , 2002.

Nastavení